Moje holky (prostě naše skupina)

Ano, přesně tak. Moje holky. Doma sice aktuálně žádné nemám, a nejsem si jistá, zda kdy budu mít, protože to vypadá, že umírající český národ s manželem nezachráníme, a v našem případě by to určitě byl třetí kluk a nejsem si úplně jistá, že jsem připravená na dalšího chlapa v naší domácnosti. Přeci jen bagrů, aut a smradu máme doma dost. Dost na tom, že to všechno musím kompenzovat vším ostatním mým růžovým vybavením, takže s příbytkem dalšího mužského bych měla růžový i povlečení, a to by už Honza nemusel přežít. Dost na tom, že mu balím hygienu do růžové toaletní tašky.

Moje holky tedy znamená, že to jsou moje kamarádky. Opravdové kamarádky, přítelkyně. Tak trochu jako má Carrie svou Samanthu, Charlottu a Mirandu, já mám Lindu, Kateřinu, Johanu, Michaelu, Madlu a Darinu. Každá z jiného těsta, každá s rozdílným přístupem k životu, ale přesto jsme si blízké a již několik let se bez sebe neobejdeme. Společně slavíme všechny svoje výhry, prohry, těhotenství, manželství i rozvody a v neposlední řadě si společně užíváme. Protože co může být úžasnějšího, než že si užijete s kamarádkama dovolenou, víkend, večer či jen pár hodin? Často je zmiňuju, tak tady je něco málo o každé z nich. Obrázek si udělejte vlastní.

Linda je moje spřízněná duše. Moje vrba, bota, pár facek, zrcadlo a ochránce. Jak hluboký máme vztah musí být jasné všem na první dobrou. Linda je totiž stoprocentní. A víc už asi netřeba dodávat. Snad jen aktuální informace: Zrovna se stěhuje a každý večer drnká se svým synem na kytaru. Ano, shodila kvůli tomu i gelový nehty! Pracuje a je ve všem dokonalá. Dělá všechno nejlíp a je dost rychlá. Zkrátka zázraky na počkání, pokud možno ihned.

Kateřina je žena s velkým Ž a taky prsama. Dost pracovně vytížená a taky jako jediná nežije úplně v Praze, nebo do 30 km od ní. To, že se tu vyskytuje tak pětkrát do měsíce je tím, že sem jezdí buzerovat lidi, aby makali a neflákali se. No a pak řeší ty sračky s těma ručníkama, praním a špatným vypisováním docházky. Je taky dost rychlá. Stihla se dost rychle vdát, pak zase rozvést a jediný, co jí po manželovi zbylo, byl neurol a to super příjmení, který si nechala. A věděla proč! Má bílýho psa a partnera, co jí občas sere, ale nosí kytky. Je perfekcionistka a dost špatná kuchařka. Letos se však s přípravou salátů zlepšila a tak jí musím pochválit. Snaží se. Doma má obrovskou knihovnu plnou kuchařek (hahahaha) a historických románů. Jo a má babičku, co jí je děsně moc podobná. Ráda řídí a nahlas a ráda se směje. Jo! A známe se od třinácti.

Johana je naše Charlotta. Dokonalá žena v domácnosti, s dokonalou postavou, dokonale upravenými vlasy a bílou zástěrou. V dokonale padnoucích holinkách stojí u plotny a rozčiluje se na svoje dva syny. Za zády jí stojí její malá dcera a po vzoru svých bratrů dělá, že matku neslyší. Johana je prostě máma především. Má jich z nás nejvíce, nejstarší už chodí dávno do školy, prostřední tam půjde a třetí je ta vysněná holčička, která je tak trochu ublemcaná a co do nátury si nezadá se svými staršími bratry. Johana se stará o statek za Prahou, kde mají: dva psy, slepice, kuřata, opravdu hooooodně kytek, a teď aktuálně přibyla koza. Teda dvě kozy. Přesněji koza a kozel. Johana je od střední stále stejná, citlivá, cílevědomá a puntičkářská. A skvělá. Momentálně zase studuje. Víc dětí už mít prý nebude, a tak navíc dře ve fitku a pak to chodí prodávat v upnutých tričkách s náma baculkama "na taneček". Jo a miluje rejži. Nutno ještě podotknouti, že si vlasy kulmou žehlí a svou domácnost sdílí nejen s manželem, ale taky matkou, která jí občas (logicky) leze na nervy.

Michaela je svým způsobem tajemná. Víme o ní vlastně všechno a na druhou stranu vůbec nic. Kateřině odsvědčila tu rychlou svatbu s mužem suprového příjmení a sdílela s ní po čtyři roky obchodní akademie jednu lavici. Je ochotná kamkoli přijet a z tahu nás vozí domů. Ona totiž nepije. Respektive nemusí pít. Říká, že na ty její prášky na nohy a hlavu se to nehodí. A přitom bere ten prášek jenom jeden!? Kulturně nás vzdělává. Vždycky zařídí lístky na koncert  či divadlo. Stará se o svou starou a nemocnou babičku a černýho psa. Rovněž žije v baráku se svou matkou (z čehož možná bere ten prášek?!) a má romantický vztah na dálku, který si dost pěstuje. A má stejně velkou nohu jako já. Jednou nám všem do hromadné konverzace napsala větu, která ji úplně přesně vystihuje: "Moc toho nenamluvím ani nenapíšu, ale žiju s vámi každý příběh".

Madla je mladší sestra Lindy, takže jí znám prakticky od čtyř let. Je hubená. Sice žádný prsa, ale taky žádnej zadek ani špeky. Má dost proříznutou pusu a pihy na nose. Momentálně si koupila byt a hodlá ho rekonstruovat. Pracuje  v autě někde mezi Prahou a Bratislavou. Když se náhodou podaří ji zastihnout v práci, vaří tam fakt dobrý kafe a když jsem tam za ní byla naposledy, napočítala jsem ve vedlejším kanclu 21 chlapů! Ale všechno je to prý nepoužitelný :-( Má všude známé a taky pokaždý krásný botičky. Kam ta na ně chodí?

Darina je náš anděl strážný. Doslova. Kam nechodí slunce, chodí Darča. Žije sama, v čerstvě zrekonstruovaném bytě, kde má zahradu větší než obytnou plochu a o tu se jí stará naše Johana (páč ta s tím má zkušenosti). Jelikož je narozená ve stejném znamení jako já, máme stejný pohled na svět a tak si občas neodpustíme poznámku směrem k domácím mazlíčkům (máme na ně obě dost velkou alergickou reakci) či jiným věcem, kterým prostě jako štírky nerozumíme. Je posedlá úklidem. Spodní prádlo má srovnané dle střihu, trika podle barev a vytírá čtyřikrát týdně. Ale to je tím povoláním. Asi bude muset chodit k nám. Často. Darina se, stejně jako já, ráda válí u moře. Takže po sezóně pravidelně vyráží tam, kde jsou třicítky ve stínu a svalnatý personál. Znám jí od jejích čtrnácti let. Takže taky dost dlouho.

A skóre je tedy následující: tři ku čtyřem (matky vs. nematky, má psa  vs. nemá psa), dvě ku pěti (vdané vs. svobodné, nesere je chlap vs. sere nás chlap, bydlí s matkou vs. bydlí bez matky), a všechny si nedovedeme představit, že bychom neměly s kým vyrazit na kafe, na večeři, prodloužený víkend, na Říp, na hory, na houby, na vodu, do kina, na nákupy a na taneček. Máme bláznivé přátelství. Máme krásné přátelství. Máme to nejbáječnější zázemí, jaké může na bázi přátelství existovat!
A i když nemá jedna zrovna svoje období a nechce se s námi bavit, protože ji prostě sereme, počkáme na ni. Protože nám za to rozhodně stojí. Bez jedné to totiž celé ztrácí smysl.